PROČ SE MI V KOMUNIKACI NEDAŘÍ?

Zvoní budík, zaklapnu ho, protřu si oči a protáhnu se. Je to tady. Nový den. Pár sekund jsem vzhůru a opět se mě zmocňuje pocit úzkosti, obav, strachů a očekávání.  Vážně skvělé. Jsem nemožná. Stejně jako každý večer jsem i včera usínala s vírou, odhodláním, vůlí a přesvědčením, že to příště zvládnu lépe, efektivněji, v pohodě a užiju si to! A ne, že to přetrpím, přežiju a nějak zvládnu, stejně jako vždycky. To nejsem já. Nelítostná džungle, všude okolo mě. Proč jsou ke mně ostatní často tak zlí, nemilosrdní a neohleduplní? Cítím se ztracená, zmatená a rozhodně bych byla raději, kdybych se mohla cítit bezpečněji, jistěji a svobodněji. Ocitám se v situacích, které jsou mi nepříjemné a z elegantní, neohrožené dámy, kterou tvořím celé ranní hodiny před zrcadlem, se stávám potící se, očima těkající, nereagující, někdy dokonce i koktající a nebo hrobově mlčící obětí mezilidské komunikace. Chtěla bych se lépe vyjadřovat, umět reagovat v krušných chvílích a zároveň být obratnější a vnímavější vůči druhým. Jak na to?

1. Hledejte podstatu

Každá komunikace začíná z určitého důvodu a za nějakým účelem. Když se ale přidají výčitky, emoce, vydírání, manipulace a jiné aspekty, často se od podstaty a zrodu komunikace odkloním a přidáme se na vlnu člověka, se kterým komunikujeme. Poté už je to boj ega, viny, předsudků, domněnek aj. Zachovejme uvnitř sebe klid, udržujme pozornost, buďme otevřeni diskuzi a zároveň naslouchejme druhé straně.

2. Ptejte se

Ve tvoření domněnek jsme mistři. To určitě myslel takhle, on to řekl proto, aby… Ne, zkusme si uvědomit, že náš pohled nemusí být vždy ten správný a pravdivý. Nebojme se klást otázky. Že si budete připadat trapně a budete vypadat, jako byste nic nevěděli a ničemu nerozuměli? Z počátku je to přirozené a cítí se tak téměř každý z nás, poté se dostaví úleva a pocit svobody, když začnete měnit sebe a ne okolí. Najednou je jen na Vás, jak komunikace začne, proběhne a dopadne. Je potřeba prostřednictvím komunikace poznávat více sám sebe a hledat možnosti, jak ji zlepšit.  Nikdy neovlivníte vnímání druhé osoby více než vnímání sebe samotného. Moc  toho, jak se Vy budete v komunikaci cítit a rozumět. Proto se doptejte a zároveň vysvětlete, proč se ptáte, proč Vás odpověď zajímá a sdělte svůj pohled, i informaci, jak jste porozuměli, nebojte se ukázat nejistotu, že jste vše nepochopili. Uvědomte si, že tím, jak Vás druhý vnímá, se Vám odhaluje jeho úroveň vnímání a myšlení, ne ta Vaše. Ta se Vám objeví v kontextu s Vaším vnímáním komunikace druhého jedince. Pokud si nebudete jisti, jak a co druhá strana myslela a nedoptáte se, uvěříte svému úsudku, ten však může být značně zkreslený a takto sami sobě velmi intenzivně komplikujeme život a vzájemnou mezilidskou komunikaci.

3. Věřte si a oceňujte se

Zdravá sebedůvěra je základ všeho a to i efektivní komunikace. Hledejte podstatu, proč komunikujete, zklidněte se, prodýchejte, věřte si, že vše ustojíte a pokud ne, tak se zeptáte. Nic Vám nehrozí, je to hra, kterou hrajeme. Už se nebudete bát nedorozumění a nepochopení. Z počátku se budete ještě chvíli cítit nejistí, červenat, potit se či se jinak fyziologicky projevovat, ale už jste vykročili na cestu k efektivnější a smysluplnější komunikaci. Každá změna se zdá na startu těžší, než ve skutečnosti je. Sladkou odměnou Vám bude zjištění, jak je pohodlný, bezpečný a jistý prostor, který si vytváříte jen Vy sami, vše pochopíte a budete přirození.

Příklad z praxe

Neefektivní komunikace
Simona :  Už toho mám vážně dost, víš, jak mi ubližuješ?
Pavel: Co se zase děje?
Simona: Jak zase? Vůbec si nevážíš toho, že s Tebou chci o tom ještě mluvit!
Pavel: Cože? Jakože o čem? To je pořád dokola. Pořád máš se mnou nějaké problémy. Už mě to nebaví.
Simona: Tak to je vážně super, ty jsi mi nevěrný a ani mi to nevysvětlíš?
Pavel: O jaké nevěře to tady mluvíš? Na to nemám náladu, jdu ven, čau.
Simona: Pláče, vyčítá si a neví, co má dělat.

Efektivní komunikace
Simona: Pavle, potřebovala bych si s Tebou promluvit, máš teď čas?
Pavel: Mám, co se děje?
Simona: Ráda bych s Tebou mluvila o tom, že už si 2 týdny nejsem jistá, jestli nemáš ještě někoho jiného. Myslím si to proto, že jsem už dvakrát postřehla, že věci z Tvého fotbalu jsou suché a tím pádem si myslím, že jsi nebyl na fotbale, ale někde jinde. Možná se mýlím, nevím, ale budu ráda, když mi to vysvětlíš.
Pavel: Miláčku, já Ti to neukazoval? Pojď sem, podívej (ukáže své partnerce e-mail), tady je napsáno, že sportovní centrum je na celý měsíc zavřené, poprvé jsem to nevěděl a myslel jsem, že to je jen výjimečně a podruhé jsem na to zapomněl, ale říkal jsem Ti přece, že jsme šli s Tomášem na pivo, ale zapomněl Ti říct, že to bylo místo fotbalu. Nevěrný Ti určitě nejsem.
Simona: Děkuji moc za vysvětlení, jsem ráda, že takové situace zvládáme společně. Jsem ráda, že Tě mám.